Válka na Ukrajině

Preventivní informace, rady pro rodiče a děti zde

  • leden 2024 - Analýza, Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), zaměřená na finanční a bytovou situaci uprchlíků z Ukrajiny v ČR
    Více informací včetně tiskové zprávy zde
     
  • leden 2024 - Databáze ubytoven (projekt mezinárodní organizace pro migraci).
    Více informací zde
     
  • prosinec 2023 - výsledky  Multi-sektorové analýzy potřeb (MSNA) , která mapuje potřeby více jak 1 200 uprchlic a uprchlíků z Ukrajiny v České republice.
    Data dokumentují celou řadu pozitivních skutečností, zejména ohledně procesu udělování dočasné ochrany nebo ve vzdělávání, ale vymezují také oblasti, které je potřeba zlepšovat s cílem posilovat socio-ekonomické začleňování uprchlic a uprchlíků. 
     

    Dle shrnutí analýzy, za povšimnutí stojí například tato zjištění:
    - z oblasti poskytování informací: 28 % uprchlic a uprchlíků reportovalo problémy se získáváním informací o právním postavení a souvisejících právech, z toho 44 % neví, kterým informacím věřit nebo kde je hledat; 
    - z oblasti bezpečnosti: 14 % žen a 11 % mužů se necítí bezpečně v sousedství svého bydliště, polovina dotazovaných také vyjádřila obavy související s riziky pro bezpečnost a mentální zdraví dětí jako je šikana, kyberšikana a online výhrůžky; 
    - z oblasti zaměstnávání: jako největší překážkou k získání zaměstnání uprchlice a uprchlíci uvádějí nejen neznalost jazyka (43 %), ale také nedostatek pracovních míst, která by odpovídala jejich dovednostem (15 %); 
    - z oblasti bydlení: 21 % domácností se z důvodů finančních potíží opozdilo minimálně jednou s placením ceny za ubytování; 
    - z oblasti ochrany dětí a mladých dospělých: 16 % uprchlic a uprchlíků ve věku 15-24 let nejsou ani zaměstnaní, ani se neúčastní vzdělávání; 
    - z oblasti společenské soudržnosti: třetina uprchlic a uprchlíků zažila nepřátelské chování ze strany hostitelské komunity; 
    - v oblasti prevence a potírání genderově podmíněného násilí přetrvávají překážky v přístupu ke službám, 21 % dotazovaných uvedlo alespoň jednu. 

    Autoři analýzy z výsledků sestavili rovněž seznam některých doporučení
    1.     Posílit partnerství mezi vládními a nevládními organizacemi. Především v rámci workshopů zaznívala potřeba vzájemné komunikace a zohledňování stanovisek nevládních a uprchlických organizací ve vytváření politik. 
    2.     Rozšíření programů jazykové podpory. Vzhledem k tomu, že jazyková bariéra výrazně brání přístupu ke zaměstnání i ke službám, brání smysluplnému začlenění uprchlíků. 
    3.     Zlepšení přístupu dětí a mládeže ke vzdělání prostřednictvím cílené jazykové podpory. 
    4.     Zlepšení přístupu k dostupným možnostem bydlení. Vzhledem k přesunu k nájemnímu bydlení by se mělo pokračovat v úsilí o odstranění překážek v přístupu k cenově dostupného bydlení. 
     5.     Posílit sociální soudržnost mezi uprchlíky a hostitelskými komunitami. To zahrnuje například realizaci iniciativ, které podporují porozumění, spolupráci a vzájemnou podporu, např. organizování společných kulturních akcí, rekreačních aktivit pro děti a seniory, financování programů sociální soudržnosti, zvyšování povědomí o dezinformacích a podporu preventivních opatření zaměřených na řešení napětí mezi komunitami. 

    Relevantní data UNHCR dostupná rovněž zde