Používané materiály a kvalita provedení bateriových zařízení a úložišť

Na trhu najdeme velké množství výrobců bateriových zařízení a úložišť, která se od sebe mimo jiné liší jak z pohledu jejich bezpečnosti, tak i životností. Výrobci zároveň čelí tlaku na nízkou cenu zařízení, což může vést ke snižování bezpečnostních rezerv. Tím je vytvářen tlak na snižování bezpečnosti zařízení a diametrálně tak narůstají rizika pro jejich uživatele. Snižování bezpečnosti začíná již v samotném začátku, a to při výběru materiálů použitých pro výrobu zařízení určeného k ukládání elektrické energie.

Nejčastěji využívaný materiál pro výrobu baterií je lithium. Je nejlehčí z řady alkalických kovů, stříbřitě lesklého vzhledu a je značně reaktivní. Je velmi dobře vodivým prvkem pro elektrický proud a teplo. Využívání lithia do baterií je preferováno z důvodu jeho hmotnosti. Přenosná zařízení vždy vyžadují co nejmenší váhu a ta je ovlivňována především váhou akumulátorů. Nikdo dnes nechce mobilní telefon vážící půl kilogramu. Současné požadavky jsou také přísné na dobu nabíjení a dobu provozu bateriového zařízení. Tím samozřejmě narůstá riziko poškození baterie nebo jejího nestandardního chování. Při vysokých nabíjecích proudech dochází k velkému zahřívání baterií a při případném narušení obalu baterie může docházet, podle velikosti baterie, k masivnímu uvolňování nebezpečných látek, které jsou nejen hořlavé, ale také, při správné koncentraci se vzduchem, i výbušné.

Obecná problematika požárů bateriových úložišť

Hasiči se v dnešní době velmi často potýkají s problematikou požárů, jejichž původcem je akumulátorové zařízení nebo samotný akumulátor. Samozřejmě se intenzivně hovoří o elektromobilitě či fotovoltaice, ale tato problematika se obecně týká všech akumulátorových zařízení bez rozdílu. Je pochopitelné, že pro hasiče je požár baterie z elektromobilu podstatně složitější záležitostí, ale vlastní princip vzniku požáru je totožný. Zde už směřujeme ke kapacitám a výkonům baterií či jejich článků. Zejména v oblasti bateriových úložišť je potřeba vnímat, že se skládají z několika kusů, ba i desítek kusů baterií.

Obrázek: Ukázky bateriových zařízení

Zdroj: HZS ČR, Allegro

V praxi většinou dochází k zahoření jednoho kusu baterie. Následně se v relativně krátkém čase tento fyzikálně-chemický proces přenese na další baterie nebo celé úložiště. V této fázi je z pohledu jednotek požární ochrany (PO) zásah podstatně složitější a hrozí i mnoho rizik s touto problematikou spojených. Mezi zásadní a nejčastěji zmiňovaná rizika patří nebezpečí úrazu elektrickým proudem, nadýchání se zplodin hoření, nelze vyloučit ani riziko popálení, poleptání nebo samotné exploze hořícího zařízení.

Nejčastější příčiny vzniku požáru na bateriových úložištích

Mezi nejčastější příčiny vzniku požáru na bateriových úložištích patří zkrat, který je způsobený například prodřením izolace silového kabelu v pouzdře baterie (a to ještě před pojistkou), nebo poškození izolační folie uvnitř článku baterie. Zkrat může nastat také závadou na desce BMS (battery management systém), který baterii chrání, či selháním některé funkce BMS, jako je třeba teplotní čidlo. Nelze vyloučit ani závadu na nabíječce s následným přebíjením a přehřátím. Bohužel častým důvodem požáru bývá použití neoriginální nabíječky, která má mnohdy jiné napětí a jiný maximální nabíjecí proud. V neposlední řadě nelze vyloučit ani skrytou vadu nebo úmyslné jednání. 

Obrázek: Poškození při nesprávném nabíjení – zahoření, exploze

Zdroj HZS ČR

Rizika lithiových akumulátorů

Lithiové akumulátory jsou náchylné na správnost nabíjení. I při mírném přebíjení či podbíjení, případně při mechanickém poškození obalu, může dojít ke vzniku požáru nebo roztržení akumulátoru, a tím k ohrožení přítomných osob, případně ke vzniku velkých materiálních škod. Před zahájením nabíjení je vždy potřeba vizuálně zkontrolovat, zda není akumulátor poškozen. Je potřeba používat pouze originální nabíječky dodané či schválené výrobcem. Mezi důležité kroky patří seznámení se s návodem výrobce, zejména pak s důrazem na postup a bezpečnost při nabíjení. K bateriím je nutné se chovat s respektem, již od kapacity 100 Wh je baterie kvalifikována jako nebezpečná. Běžné baterie v elektrokolech mají kapacitu kolem 500 Wh. Základním pravidlem při nabíjení je nenechat akumulátor bez dozoru.

Dle statistik HZS ČR lze za sledované období let 2008–2025 identifikovat příčinnou souvislost s více než 12 000 požáry baterií se škodou převyšující 3 miliardy Kč (vyčísleno dle evidence HZS ČR za totožné sledované období). Znepokojující není ani tak absolutní počet těchto požárů, ale především jejich rostoucí trend.

Graf: Počty požárů v souvislosti s bateriovými zdroji v ČR za období 2008–2025

Zdroj: HZS ČR

Jak se chránit – doporučení pro bezpečný provoz

Lithiové akumulátory jsou náchylné k poškození a mohou způsobit požár v důsledku přebíjení, mechanického poškození nebo tepelného namáhání. Dodržováním správných postupů a bezpečnostních opatření můžeme minimalizovat riziko nehod a zajistit tak bezpečnost nás i našich blízkých.

Dodržování výrobních návodů a kontrola stavu

• Dodržujte pokyny uvedené v návodu výrobce.
• Nepoužívejte neoriginální nabíječku – může způsobit přebití či podbití článků.
• Instalujte baterie vychladlé a suché.
• Vizuálně kontrolujte, zda není bateriové zařízení poškozeno mechanicky (promáčknutí, proražení, nafouknutí atd.) nebo chemicky (koroze, oxidace kontaktů, vytečení akumulátoru apod.).
• Pokud objevíte poškození, pak nabíjení vůbec nezahajujte!
• Pro samotné nabíjení volte nejlépe nehořlavý povrch. Dbejte na to, aby se v jeho blízkosti nevyskytoval žádný hořlavý materiál, jehož zapálením by mohlo dojít k rozšíření požáru.
• Nenechávejte zařízení při nabíjení bez dozoru. Pokud musíte odejít, odpojte nabíječku od elektrického zdroje a pokračujte v nabíjení až po návratu domů, kdy budete mít zařízení pod dohledem.
• Instalace a údržba bateriových úložišť (fotovoltaik) musí být prováděna odbornou firmou podle platných norem.
• Neskladujte zbytečně staré baterie doma, kde navíc mohou ohrožovat děti. Je třeba baterie třídit a odevzdávat na určených sběrných místech.

Obrázek: Poškození bateriového zdroje, propálená peřina

Zdroj: HZS ČR

Doporučení pro domácnosti

• Nepřetěžujte bateriový systém nadměrným teplem, vlhkostí.
• Pravidelně kontrolujte stav bateriových zařízení a nabíječek.
• V případě fotovoltaik vyberte renomovaného dodavatele s certifikacemi jak pro instalaci, tak pro pravidelné kontroly.
• V rámci prevence doporučujeme nákup hasicího spreje nebo přístroje k hašení lithiových baterií (pěnový, AVD-Aerosol Vapour Dispersant).
• V případě požáru – nečekejte, volejte hasiče na tísňové lince 150 nebo 112.

Co dělat při požáru baterie?

• Okamžitě odpojit elektrický přívod – vytáhnout zástrčku nebo vypnout jistič, pokud je to možné (dbát vždy na vlastní bezpečí).
• Pokud je to bezpečné, použít vhodný hasicí přístroj, ale raději evakuovat domácnost nebo osoby z rizikového prostoru a volat hasiče na tísňové lince 150 nebo 112, protože požáry lithiových akumulátorů se vyznačují velmi rychlým rozvojem a intenzivní tvorbou toxických zplodin za vývinu značného množství kouře.  Z pohledu ohrožení osob jsou vznikající zplodiny hoření rizikovější než samotné plamenné hoření, neboť se velmi rychle rozšiřují a intoxikují exponované prostory.

Obrázek: Akumulátor po proražení hřebíkem – následovala exploze a požár baterie (teplota bezprostředně po požáru 435 °C)

Zdroj: HZS ČR

Co dělat s vybitými bateriemi nebo nefunkčním zařízením se zabudovanou baterií

Zodpovědně se lze baterie zbavit díky speciálním sběrným nádobám umístěným v obchodech, na školách, úřadech či ve veřejných prostranstvích. U některých elektrospotřebičů, jako jsou například mobilní telefony nebo notebooky, je baterie zabudovaná napevno. V takovém případě ji z bezpečnostních důvodů sami nevyjímejte. Odevzdejte celý spotřebič prodejci, do servisu nebo na sběrné místo elektroodpadu. Odborníci mají potřebné vybavení a postupy pro bezpečnou demontáž a následnou recyklaci všech materiálů včetně baterií.

Tady jsou doporučení, jak minimalizovat možnost úrazu, nehody nebo znečištění prostředí:

1. Vybité baterie skladujte při pokojové teplotě na suchém místě.
2. Neskladujte použité vybité baterie ve vlhkém prostředí nebo v blízkosti zdrojů tepla.
3. Snažte se staré baterie doma zbytečně neskladovat.
4. Nenechávejte je v přístrojích a zařízeních, pokud je nebudete delší dobu používat.
5. Vybité baterie nerozebírejte a neporušujte jejich vnější obal.
6. Nikdy je nevhazujte do ohně.
7. Nedotýkejte se „vytékajících“ baterií holýma rukama.
8. Všechny malé baterie včetně knoflíkových ukládejte mimo dosah malých dětí, aby nedošlo k jejich spolknutí.
9. Baterie nepatří do směsného odpadu a už vůbec ne do přírody.
10. Vyhazujte je jen do speciálních nádob, které jsou všude jednoduše dostupné. Ty větší baterie odnášejte do sběrných míst.

Shrnutí

• Bateriové systémy nejsou bezprostředně nebezpečné, pokud jsou instalovány a provozovány správně dle odborných postupů. Pak jsou stejně bezpečné jako jiné elektrospotřebiče.
• Riziko stoupá, když dojde k porušení zásad skladování a provozování (špatná instalace, poškození článků, nevhodné nabíjení, amatérské úpravy).
• Prevence – kontrola, správné prostředí, odborný servis, originální komponenty – může riziko výrazně snížit.

Obrázek: Leták bezpečnost a rizika baterií v domácnosti, ke stažení dostupný

Zdroj: HZS ČR

Závěr
Bateriová úložiště jsou bezpečná, mohou být vynikající investicí do soběstačnosti a úspor, pokud jsou dodržovaná pravidla správného provozu. Pravidelná kontrola, odborná instalace a dodržování bezpečnostních postupů jsou klíčem k tomu, aby bateriový systém sloužil spolehlivě a bezpečně.

Případ požáru rodinného domu od elektro koloběžky můžete shlédnout zde.

Zásah hasičů požáru, který způsobilo nabíjení baterie vrtačky v rodinném domě – zde.

13. března 2026 | Autor: HZS Karlovarského kraje