Radiační havárie, únik radioaktivní látky

1. Charakteristika radiační havárie
2. Ohrožení osob
3. Předpokládané ztráty a škody na majetku a životním prostředí
4. Jak se chovat při radiační havárii či úniku radioaktivní látky
5. Možné související hrozby

1. Charakteristika radiační havárie

1.1 Co je to radioaktivita

Radioaktivní látky a ionizující záření se vyskytují všude kolem nás již od vzniku naší planety nezávisle na existenci člověka. Úroveň jejich záření je však taková, že většinou našemu organismu neškodí. K přirozeným zdrojům ionizujícího záření patří kosmické záření a záření radioaktivních prvků obsažených v zemské kůře, ale i přirozené radioaktivní látky v nás samých. Mezi umělé zdroje ionizujícího záření patří např. zdroje ionizujícího záření využívané ve zdravotnictví a v průmyslu v defektoskopii. Je nutno podotknout, že kromě lékařského ozáření se ostatní zdroje na ozáření člověka podílí minimálně.

Radioaktivita je přirozená schopnost některých látek (přírodních i umělých) samovolně se přeměňovat (rozpadat se). Při této přeměně radioaktivní látky vysílají neviditelné záření, které má schopnost pronikat hmotou, přičemž některé druhy záření jsou velmi málo pronikavé a k jejich záchytu stačí například tenká vrstva papíru. Jiné jsou však tak pronikavé, že na jejich pohlcení je nutná silná vrstva těžkých materiálů, například olova nebo betonu.

Ionizující záření rozdělujeme na pronikavé (záření gama, X a neutrony) a nepronikavé (alfa, beta a ostatní nabité částice). Pronikavé záření se dá velmi obtíženě odstínit, lze jej však vhodnými stínícími materiály významně zeslabit. Tloušťka materiálu, která zeslabí záření na polovinu, se nazývá polovrstva.

Radioaktivní záření, jinak také ionizující záření, může za určitých podmínek způsobovat škody na zdraví. Zabránění těmto škodám spočívá ve snížení kontaktu radioaktivních látek a ionizujícího záření s lidským organismem.

Ionizující záření doprovází radioaktivní přeměnu látek a je trojího druhu: alfa, beta a gama.

Obr. č. 1: Pronikavost různých typů záření

Zdroj: Ionizující záření

1.2 Karlovarský kraj

Na území Karlovarského kraje se můžete setkat se zdroji ionizujícího záření zejména ve zdravotnictví, kde je ionizující záření využíváno v diagnostice a léčbě pacientů, přičemž lékařské ozáření je jediným případem, kdy je člověk vystavován ionizujícímu záření záměrně. Vzhledem ke svému specifickému charakteru lékařské expozice nepodléhají žádným limitům.
Zajímavostí je, že se na území Karlovarského kraje nachází jedno ze tří provozovaných úložišť radioaktivního odpadu, tj. úložiště Bratrství. Nachází se v části bývalého stejnojmenného uranového dolu poblíž Jáchymova a je v provozu od roku 1974. Úložiště je určeno výhradně pro odpady pocházející ze zdravotnictví, průmyslu či výzkumu, které obsahují přírodní radionuklidy. Bližší informace k ukládání radioaktivních odpadů můžete najít na webových stránkách Správy úložišť radioaktivních odpadů.

Jak již bylo uvedeno výše, k přirozeným zdrojů ionizujícího záření patří mimo jiné záření radioaktivních prvků obsažených v zemské kůře. Nejčastějším přirozeným zdrojem ionizujícího záření je radon, jde o přírodní plyn, který vzniká postupnou přeměnou uranu, který je různém množství součástí hornin zemské kůry. Radon se v plynném skupenství z hornin uvolňuje, z povrchu země se radon dostává do atmosféry nebo vstupuje do objektů. Při nedostatečné ventilaci objektu může docházet k zadržování radonu v objektu a nadměrnému ozařování obyvatel domu. Radon se přeměňuje na další radioaktivní prvky, izotopy polonia, olova a bismutu, právě tyto tzv. dceřiné produkty radonu jsou pevné částice, které se po vdechnutí zachycují v dýchacích cestách a ozařují je.

Jaké množství radonu se nachází ve vzduchu kolem nás?

Státní úřad pro jadernou bezpečnost si nechal Fakultou stavební ČVUT v Praze vypracovat doporučení k zajištění ochrany proti působení radonu z podloží před výstabou domu, tato doporučení jsou shrnuta v těchto 14 krocích:

Radioaktivní odpad je označen bezpečnostní tabulkou informující o zdroji ionizujícího záření. Jde o tento symbol, ne vždy je však doplněn uvedeným textem:

Na obrázku č. 2 je znázorněno zastoupení jednotlivých oblastí s uvedením podílu produkce ionizujícího záření.

Obr. č. 2: Celosvětové rozdělení radiační expozice

Zdroj: Ionizující záření

2. Ohrožení osob

Vliv ionizujícího záření na lidský organismus je zásadně odlišný s ohledem na tzv. dávku a dobu expozice. Nízké krátkodobé dávky ionizujícího záření jsou hojně využívány v diagnostice i léčbě pacientů, zejména v radiologii, ale také například v onkologii.

Biologické účinky ionizujícího záření se rozlišují stochastické a deterministické. Stochastické (jinak také pozdní) jsou účinky ionizujícího záření, které nastupují v průběhu let po vystavení ionizujícímu záření. Účinky nevznikají až po překročení určité prahové dávky, ale každá obdržená dávka zvyšuje pravděpodobnost vzniku poškození. Naproti tomu deterministické (jinak také časné) jsou účinky ionizujícího záření vznikající vždy při prekročení prahové dávky. Onemocnění může nastat jak po vnějším ozáření, tak i po vnitřní kontaminaci radioaktivními látkami. Deterministickými účinky je např. nemoc z ozáření.

Největší nebezpečí ionizujícího záření tkví v tom, že není vidět ani cítit!

Zdroj: Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Akutní účinky záření nastupují, pokud je v krátké době přijata dávka vyšší než 1 Sv = 1 000 mSv = 1 000 000 mikroSv.

Při nižších dávkách je důsledkem ozáření tkání vyšší pravděpodobnost vzniku karcinomu, zvýšené riziko vzniku rakoviny je úměrné velikosti přijaté dávky.

3. Předpokládané ztráty a škody na majetku a životním prostředí

• Kontaminace území radioaktivními látkami,
• kontaminace povrchových zdrojů pitné vody,
• dočasné přerušení nebo i trvalé zrušení průmyslové nebo zemědělské produkce v zasaženém území,
• ztráta osobního majetku nebo dočasně znemožněný přístup k němu či jeho podmínečné využívání.

4. Jak se chovat při radiační havárii či úniku radioaktivní látky

Základem radiační ochrany je omezení kontaktu člověka s ionizujícím zářením. Účinným a nejdůležitějším způsobem ochrany je ukrytí. Již pouhým pobytem v budovách se zavřenými okny a dveřmi se podstatně omezí účinky radioaktivního záření. Nejlepší ochranu před účinky radioaktivních látek poskytují uzavřené, zděné prostory.

Při nálezu předmětu označeného symbolem informujícím o ionizujícím záření respektujte tato doporučení:

1. V žádném případě nezkoumejte obsah nalezeného předmětu.
2. Zachovejte klid a ustupte do bezpečné vzdálenosti.
3. Oznamte nález předmětu na tísňovou linku 112.
4. Řiďte se pokyny operátora tísňové linky.
5. Varujte osoby v blízkosti, aby se k nalezenému předmětu nepřibližovaly.
6. Vyhledejte úkryt v budově, nejlépe ve sklepních prostorách na straně odvrácené mimořádné události.
7. Uzavřete okna a dveře, vypněte ventilaci.
8. Jodové tablety použijte až na základě veřejné výzvy.

5. Možné související hrozby

V souvislosti s radiační havárií či únikem radioaktivní látky se nepředpokládá vznik dalších sekundárních mimořádných událostí.